Astronomický klub Pelhřimov o.s.kolektivní člen České astronomické společnosti

V tehdejším okresním městě Pelhřimov existoval a stále ještě existuje Dům dětí a mládeže (DDM). A jak tak bývá každoročním pravidlem, připravuje pro žáky základních škol rozmanitou škálu zájmových kroužků. Jinak tomu nebylo ani ve školním roce 1994/95. Díky příchodu RNDr. Vratislava Šrobára do Pelhřimova se v nabídce objevil mimo jiné i kroužek ASTRONOMICKÝ, který před tím dlouhá léta nebyl v nabídce. Ten zaujal nezávisle na sobě 15 lidí ze čtyř základních škol v Pelhřimově natolik, že neváhali a podali přihlášku. Přesně si pamatuji na tu chvíli, kdy jsem jako žák 5.B I.ZŠ Pelhřimov stál v učebně fyziky, držel leták s nabídkou, a jelikož jsem zapadal do určené věkové kategorie a hvězdná obloha mě zajímala již od mého dětství, rozhodl jsem se využít této příležitosti a přihlásit se.

Celá naše historie začala dnem 20. října 1994, kdy se uskutečnilo první setkání kroužku. Všichni byli nesmělí a plni očekávání, jak to všechno bude probíhat. Poznali jsme našeho vedoucího, pana RNDr. Vratislava Šrobára, který nás všechny seznámil s významem astronomie pro praktický život lidské civilizace a sdělil nám společné pracovní plány na celý školní rok. Prvního půl roku jsme probírali základy astronomie, učili jsme se teoreticky poznávat první souhvězdí, stavěli jednoduché astronomické přístroje a probírali mnoho dalších zajímavých věcí. Asi tak od února až do letních prázdnin roku 1995 jsme za krásných a jasných dnů, kdy obloha byla blankytně modrá, chodívali buď k panu Vratislavovi domu, nebo na louky nacházející se na okraji Pelhřimova za ulicí Táborská a pozorovávali Slunce a skvrny na jeho povrchu nebo naopak v noci některé hvězdy a objekty noční oblohy. I když si to možná neuvědomujeme, byly to vlastně naše první chvíle strávené pod noční oblohou plnou jiskřících hvězd s opravdovým hvězdářským dalekohledem. Ta obloha byla stejná jako dnes, hvězdné zátiší se téměř nezměnilo. Jenom my jsme už o deset let starší. Za tu dobu se z malých chlapců a dívek s poněkud rozostřenými představami o životě stali dospívající lidé plní elánu do budoucnosti. Dne 15. června 1995 jsme slavnostně ukončili první rok astronomického studia a dostali jsme první legitimace jako členové astronomického klubu pod Domem dětí a mládeže v Pelhřimově.

Ihned po prázdninách jsme společně uspořádali výstavu s názvem Vesmír kolem nás. Její vernisáž se uskutečnila 7. září 1995 v Domě dětí a mládeže přednáškou pana Šrobára o tajemných hlubinách vesmíru. Na zahájení přišlo tolik lidí, že veškeré prostory byly naplněny dychtivými návštěvníky. Ti mohli na výstavě shlédnout zajímavosti z různých oblastí astronomie, počínaje Sluncem přes planety a jiné objekty naší Sluneční soustavy, až po hvězdné soustavy, mapy a různou odbornou literaturu. Na výstavě nechyběly ani naše pozorovací dalekohledy ? refraktory a reflektory. Zajímavostí výstavy byly měřící meteorologické přístroje zapůjčené v Hydrometeorologickém ústavě AV ČR v Košeticích, kde jsme se setkali s mimořádnou ochotou. I my jsme výstavu obohatili samostatně vyrobenými přístroji, jako je úhlový universál na měření rektascenze a deklinace vesmírných objektů na nebeské sféře, dešťoměr, vlhkoměr a tlakoměr. Výstava byla otevřena vernisáží počínaje po několik týdnů vždy od 9.00 do 17.00 mimo sobotu a neděli. Po ukončení výstavy jsme se opět scházeli v DDM pravidelně ve čtvrtek od 15:00 do 17:30 až do konce roku 1998 (!) a probírali a řešili nejrůznější astronomické otázky a události. Často jsme doprovázeli pana Šrobára na jeho cestách po základních školách v Pelhřimově, Vyskytné, Obratani aj., kde přednášel o hvězdném vesmíru žákům 7. ? 9. tříd.

Astronomie je přírodní věda, jejíž kořeny sahají k počátkům lidské civilizace, a již na úsvitu dějin hrála pro lidi velmi důležitou roli. Jejím základem byla a jsou praktická pozorování úkazů na nebeské sféře. Nevšední přírodní úkazy i v dnešním moderním světě vyvolávají v lidech občas až jisté pocity bázně nad krásou a mocí přírody. Většinu úkazů lze předem spolehlivě předpovědět. Proto jsme se snažili vždy před nějakou zajímavou událostí informovat veřejnost prostřednictvím novin a připravit pro zvídavé zájemce, ale i laiky, pozorování s odborným výkladem, který vedl pan Dr. Šrobár. Takto jsme například pozorovali částečné zatmění Slunce ve středu 12. října roku 1996. Při každé akci vždy dva členové astronomického klubu ukazovali a vysvětlovali celý průběh úkazu veřejnosti. Mimo pozornost obecenstva pak ostatní členové prováděli řadu experimentálních pokusů. Při tomto zatmění jsme měřili teplotu vzduchu, zaznamenávali změny geomagnetického pole Země a dokonce jsme jako první použili při pozorování a zakreslování tzv. Šolcovo sluneční zrcátko vyrobené ve Vývojové optické dílně Akademie věd v Turnově. Odměnou nám bylo veřejné uznání samotného RNDr. Ing. Ivana Šolce, CSc.

Tenkrát se na astronomii usmálo štěstí a my, mladí astronomové, jsme měli co obdivovat. To štěstí bylo ukryto ve dvou jasných kometách. Jako první k nám zavítala z dalekých končin vesmíru kometa s označením C/1996 B2 Hyakutake, kometa, kterou objevil 30. ledna 1996 vizuálně binokulárem 25x150 japonský amatérský astronom Yuji Hyakutake. Po několika beznadějně zamračených dnech se 25. března vyjasnilo a mohli jsme pozorovat kometu, která byla již vidět pouhým okem. Jak tma houstla, začali jsme postupně rozeznávat jasnější středové jádro a mírně protáhlý chvost. Nejdelší chvost měla kometa 27. března, kdy jsme připravili pozorování pro veřejnost. Nemuseli jsme čekat ani jeden rok a byla tu hned druhá šance. Tentokrát měla na nebi zářit kometa C/1995 01 Hale ? Boop (objevená 23. července 1995). Kometa samozřejmě zvýšila aktivitu i astronomického klubu v Pelhřimově. Nám se ji podařilo zakreslit již 3. března 1997 ve 4:30 ráno. V nejvyšší pohotovosti jsme byli, když kometa dosahovala největšího zjasnění. Velice vydařený byl večer 11. března 1997. Tehdy jsme pozorovali mimo veřejnost. Při teplotách kolem nuly jsme provedli jen několik nenáročných měření. Některé výsledky jsme pak uveřejnili v novinách. Velkou zajímavostí při pozorování bylo zjištění, že kometa měla 11. března vlastně ohony dva. Jeden ve směru opačném vektoru směru rychlosti komety a druhý ve směru radiálních paprsků Slunce. O půl roku později, 20. září, se odehrál další přírodní úkaz ? úplné zatmění Měsíce. Astronomický klub byl samozřejmě na vše připraven. A tak nic nebránilo tomu, aby naše činnost při pozorování proběhla podle plánu. Jelikož Měsíc vstupoval do polostínu v 18:10 a vycházel nad obzor až o 48 minut později, mohli jsme pozorovat východ Měsíce ve zvláštní, až popelavé barvě. Ve 20:15 vstoupil Měsíc do úplného zatmění a na hranici světla a stínu jsme pozorovali jednotlivé krátery. Zájem veřejnosti byl úžasný, protože akce byla dobře ohlášená ve sdělovacích prostředcích.

S postupující dobou se na vedení astronomického klubu začali podílet další tři astronomové z řad členů tohoto klubu pod vedením pana Šrobára ? Jakub Hraníček, Viktor Havel a Lukáš Pachman. V jejich hlavách se zrodil nový nápad a týden ASTRO přednášek s pozorováním byl na světě. V týdnu od 6. do 12. července 1998 jsme za jasného počasí připravili pro veřejnost pozorování s odborným výkladem. Začátek byl vždy v 18:30 a jako první se pozorovalo Slunce. Po jeho západu byl na programu Měsíc a následně souhvězdí a jiné objekty vzdáleného vesmíru.

Během čtyř let jsme v DDM probírali mnoho témat a zajímavostí včetně pozorování. O nich se však zde více rozepisovat nebudu. Veškeré záznamy z jednotlivých hodin jsou uloženy v archivu Astronomického klubu Pelhřimov.

Začátkem školního roku 1998 / 99 jsme se rozloučili s Domem dětí a mládeže v Pelhřimově, protože cena na jeden rok byla příliš vysoká. S tím jsme se nemohli smířit, a tak se náš astronomický kroužek i klub dočasně rozpadl. Do konce roku 1998 jsme se scházeli jen ve třech u pana Vratislava v jeho bytě a neustále přemýšleli o další naší činnosti. Leckdy to byly velmi zábavné chvíle, kdy jsme spíše byli plní legrace místo pořádného přemýšlení. V lednu 1999 se nám podařilo pronajmou si dvě místnosti a terasu na pozorování v kulturním domě ve Starém Pelhřimově od zdejšího Sboru dobrovolných hasičů. Postupem času každý přinesl, co se dalo. Bohužel naše pracovní podmínky byly znepříjemněny teplotou, která v těchto místnostech panovala a byla často stejná jako venku, protože zde bylo odpojené topení. První naše společná schůze se konala 4. února 1999. Na ní byl definitivně schválen název Astronomický klub, jako název, pod kterým se naše skupina nadšených astronomů bude scházet. Jedna místnost sloužila na pořádání schůzek a různých přednášek. Druhá pak sloužila jako tzv. pracovní místnost. Zde byly umístněny různé optické přístroje a součástky, knihovna, a jiná technická zařízení. Tenkrát jsme nemohli svou činností ani technikou nikomu konkurovat, a proto jsme se rozhodli pro pořádání různých výstav a přednášek. Alespoň tak významným dílem přispíváme k šíření astronomie mezi širokou veřejnost. Z vlastních nákladů jsme začali budovat v prostorách kulturního domu výstavu, jejíž vernisáž se uskutečnila po mnoha odkladech 24. července 1999. Tato akce se nám velmi zdařila. Protože se nezastavitelně blížila ona magická chvíle úplného zatmění Slunce v Evropě, rozhodli jsme se, že právě tato výstava bude celá věnována Slunci. Výstava s názvem Slunce a jeho vlivy na Zemi začala v 19:00 hodin prohlídkou výstavy za přítomných průvodců. Návštěvníci mohli zhlédnout obrazy Slunce ve vědeckém i uměleckém pojetí, struktury slunečních skvrn, protuberancí i erupcí, grafické zpracování typů slunečních zatmění, přístroje určené ke studiu Slunce (různé typy atmosférik s pomocnou feritovou anténou, světelné a laserové magnetometry) i jejich příslušné grafy. Specialitou výstavy byly ukázky vlivu Slunce na živou přírodu ? pohyby včel, struktury vosího hnízda aj. Po prohlídce čekalo na návštěvníky překvapení ? večer plný poezie na motivy Nerudových Písní kosmických ve velkém sále KD za účasti mnoha českých, ale i slovenských astronomů. Dostaveníčko si zde dali astronomové z celé České republiky, kteří si naši hvězdárnu vybrali jako startovní místo Ebicyklu ´99, akce, při níž jezdí na kole po určité oblasti a navštěvují zde jednotlivé hvězdárny. Výstavy se zúčastnil mimo jiné i RNDr. Jiří Grygar, který si sám výstavu prohlédl a byl potěšen naší činností. Jak jsem se již výše zmínil, akce byla úspěšná, protože se jí zúčastnilo více než 400 občanů z celého okresu, ale také z Tábora, Sezimova Ústí, Jihlavy, Brna a Prahy. Po večeru plném poezie se jako na přání vyjasnilo a slíbené pozorování Měsíce se uskutečnilo. Celý nádherný večer skončil asi ve 23:30. Následně byla výstava otevřena každý čtvrtek od 16:00 do 20:00 až do konce prázdnin. Na úplné zatmění Slunce v srpnu 1999 jsme se dlouho připravovali. Přímo okamžik úplného zatmění jsme bohužel neviděli. V místě našeho stanoviště byla velká kupovitá oblačnost. Nicméně tím hlouběji jsme prožili chvíle, kdy se celá obloha i krajina kolem setměla a bylo možné spatřit jen siluety kopců. (viz Expedice za úplným zatmění Slunce do rakouského Micheldorfu). Hned následující den po příjezdu z Rakouska jsme šli pozorovat meteorický roj Perseid v noci 12./13. srpna. Celou noc jsme proleželi ve spacích pytlích na střeše KD a až do časných ranních hodin jsme zaznamenávali počet meteorů. Když zapomenu na velmi nízkou teplotu, byl to pěkný zážitek. S příchodem zimy, studeného a sychravého počasí se teplota opět snížila v místnostech na minimum.

Ale ani ve Starém Pelhřimově jsme se dlouho neohřáli (ale to jsme také nemohli, protože zde bylo odpojené topení). Poslední zdejší přednáška se uskutečnila 9. října 1999 od 19:00 na téma Sluneční soustava. Koncem roku jsme se dozvěděli, že zdejší nájemce, s kterým jsme měli uzavřenou podnájemní smlouvu, rozvazuje nájemní poměr s městem Pelhřimov a město hodlá KD prodat. Nám tedy nezbylo nic jiného, než se v sobotu 5. února 2000 vystěhovat. Dnes už jenom vzpomínám na dlouhé noci strávené až do ranních hodin v prostorách naší malé hvězdárny.

Nicméně ani ztráta pronajatých prostor nás neodradila od naší činnosti a hned 16. března 2000 se uskutečnila od 17:00 hodin první zakládající schůze v hospodě U Jiříka ve Starém Pelhřimově, kde jsme měli vyhrazen malý salonek. Bylo schváleno založení nového astronomického klubu pod názvem Astronomický klub ? astronomie Pelhřimov, do jehož vedení byl zvolen Jakub Hraníček. Každý člen obdržel nové legitimace. Další schůzky se konaly vždy ve čtvrtek od 17 hodin. Pravidelně jsme řešili různé astronomické problémy objevující se v novinách či televizi a každý z nás si na některou z lekcí připravil přednášku týkající se různých oblastí astronomie. Naše besedování bylo provázeno i praktickým pozorováním. Například večer 6. dubna 2000 jsme pozorovali zajímavé seskupení planet Saturn, Jupiter, Mars, a Měsíce nad západním obzorem dalekohledy, které jsme měli půjčené z hvězdárny v Úpici. Abychom udělali opět něco pro veřejnost, připravili jsme na poslední týden v červnu pozorování noční oblohy pro veřejnost (od 26. 6. do 2. 7. 2000) vždy od 22:30. Program se soustředil na pozorování Měsíce, planet a objektů vzdáleného vesmíru. Všichni jsme se také shodli na vydávání časopisu Luník pod Gymnáziem Pelhřimov, časopisu o zajímavostech nejen z astronomie, ale ze všech přírodních věd. V průběhu roku jsme částečně spolupracovali s hvězdáři z Humpolce a Jihlavy. Ve dnech 29.5. až 4.6. 2000 jsme se zúčastnili oslav výročí 35 let od vzniku hvězdárny Františka Pešty v Sezimově Ústí. Během roku 2000 se uskutečnilo celkem 27 schůzek. Z největších událostí bych zmínil zejména vznik velké skvrny na Slunce (13x větší než Země), snaha o založení občanského sdružení AKP, denní bolid v Ostravě, objev komety P/2000 Tichý.

Ve čtvrtečních schůzkách od 17:00 hodin jsme pokračovali i následující rok. Pondělí 12. února 2001 zůstane navždy smutným dnem pro Astronomický klub v Pelhřimově. RNDr. Vratislav Vratko Šrobár uzavřel bohatou knihu svého života a duši svou odevzdal nekonečnému Vesmíru? Člověk, bez kterého by nikdy nevznikla tato skupinka nadšených hvězdářů, který nám dal pevné astronomické základy do budoucnosti a který do nás vložil mnoho své energie i času. Byl to člověk nesmírně obětavý, jak pro astronomii, tak i pro nás. Na sklonku svého života propadl fascinujícímu výzkumu vlivu vesmíru na chování a život hmyzu. Celý astronomický klub v něm ztratil do poslední chvíle pilně pracujícího člověka a skvělého vedoucího, s kterým byla vždy legrace ? i v těch nelehkých situacích. Nejen proto na něj dnes všichni vzpomínáme s vděčností a úctou. Jeho odhodlání a smysl života si však uvědomujeme čím dál víc až s odstupem času.

Další pozorování jsme připravili pro veřejnost a zejména pro děti o prázdninách každý den v průběhu druhého týdne v měsíci červenci (od 8.7. do 12.7. 2002). Pozorování, které bylo doplněno odborným výkladem v podání členů Astronomického klubu, bylo zaměřeno zejména na seznámení s povrchem Měsíce, viditelností planet, nejznámějšími deep-sky objekty.

Květen 2003 připravil pro astronomy tři významné astronomické úkazy. Ne náhodou se mu také přezdívalo Květen plný úkazů. První z úkazů byl přechod planety Merkur před Sluncem (5.5.). My jsme sledování tohoto úkazu připravili ve spolupráci s kabinetem fyziky Gymnázia v Pelhřimově. Druhým bylo úplné zatmění Měsíce (16.5.) a třetím částečné zatmění Slunce (31.5.). Tehdy jsme brzy ráno před východem Slunce (04:59 SELČ) připravili pozorování pro veřejnost. Na tu dobu přišlo docela dost lidí. Země byla pokrytá drobnými krůpějemi rosy, a pohled na město z kopce, jak se zahaluje v údolí závojem mlhy, připomínal klasické letní brzké ráno s jasnou oblohou. A pak ten okamžik. Všichni trochu otrávení oparem nad obzorem. Ale naštěstí? Velmi uchvacující bylo vidět vycházet těsně nad obzorem srpek rudého Slunce. V průběhu srpna pak Mars vstoupil majestátně do opozice se Sluncem a jeho vzdálenost od Země dosáhla ?pouhých? 55 milionů kilometrů. Tím pádem se úhlový průměr jeho disku na obloze zvětšil asi na 20 vteřin a byla tu hned příležitost pro pozorování. Počasí však nebylo příliš příznivé, a tak na vydařenou akci jsme si museli počkat až na týden od 15.9. do 20.9. 2003, kdy bylo celý týden jasno a návštěvníků se přišlo podívat přes 250. Někteří byli ovšem zklamáni, jelikož čekali ukázku závratných detailů na povrchu Marsu. Od začátku školního roku 2003/04 jsme zavedli zcela nový způsob evidování schůzek. Jedná se spíše o schůzky organizační, kdy projednáváme otázky naší další existence.

V sobotu 25. října se astronomický klub v Pelhřimově vypravil na exkurzi do Národního technického muzea v Praze. Hlavním cílem této akce byla prohlídka výstavy Kepler a Praha, jedné z akcí grantu EU v rámci programu Cultura 2000, která zviditelňovala zejména jeho dvanáctiletý pobyt v centru českého království v Praze, kde Johannes Kepler pracoval v letech 1600 ? 1612. Na výstavě jsme si prohlédli trojrozměrné i dvojrozměrné exponáty ze sbírek NTM a mnoha muzeí a galerií po celé ČR. Do Prahy jsme se dostali v dopoledních hodinách. Kromě této výstavy jsme pokračovali prohlídkou ostatních sekcí celého muzea. Asi po pěti hodinách jsme muzeum opustili a vydali jsme se na jídlo. V plánu byla už jen návštěva planetária. Krásně se nám sedělo v pohodlných křeslech sálu Starvid, po vydatném jídle, mírně unavění pětihodinovou návštěvou muzea. Ani se nedivím, že někteří účastníci, zejména ti nejmladší, během programu usnuli. Program Sedm divů vesmíru analogický k sedmi divům na Zemi poukazoval na galaxie, temnou hmotu, reliktní záření - vznik vesmíru, hvězdy, planety, živou hmotu a inteligenci. V předsálí jsme se vyfotili u objektů stálé expozice.

V průběhu mnoha pozorování pro veřejnost si začal postupně každý z nás uvědomovat velký zájem lidí, proto jsme navrhli pravidelné pozorování? Od roku 2004 pořádáme každý celý první víkend v měsíci ? pátek a sobota ? večer po setmění pozorování našimi dalekohledy. Detailní rozpis je na našich internetových stránkách.

Zde bych snad ještě zdůraznil velmi úspěšnou akci 8. června 2004 ? pozorování přechodu Venuše před Sluncem, které se zúčastnilo přes tisíc lidí. Pozorování se konalo přímo v ?srdci? města Pelhřimov ? na Masarykově náměstí. Tento den byl jediným dnem v týdnu, kdy obloha byla bez mráčků (chvilka na zamyšlení, proč asi?). Na přímé pozorování i na bezpečnou projekci slunečního disku zde byly připraveny tři dalekohledy typu Newton, které obsluhovali Lenka Křížová, Karel Kněžínek a Jakub Hraníček, kteří společně celý úkaz popisovali veřejnosti a odpovídali na otázky zvídavých zájemců. Dále pod velkým stanem s menším množstvím lavic probíhalo promítání pomocí data-projektoru pro kolemjdoucí, ale zejména pro studenty základních a středních škol, kteří se v rámci výuky fyziky přišli se svými vyučujícími na ojedinělý úkaz podívat. Krátké přednášky, zejména z úst Davida Sulaimana, objasňovaly teoretické příčiny úkazu a podávaly obecné informace o Slunci, Venuši a jejich vzájemných pohybech. Díky bezdrátovému připojení k internet pak hlavní technik Viktor Havel zprostředkovával přenos aktuálních snímků úkazu z různých hvězdáren po celé České republice, ale i ze zahraničí, zejména z Francie. Připravenou jsme měli též videoprojekci přechodu Venuše z vlastních dalekohledů.

Tento rok se velmi vydařilo již každoroční pozorování meteorického roje PerseidOblačnost si s námi trošku pohrávala, ale nakonec nám umožnila prakticky celou noc z 11. na 12. srpna pozorovat. Během ní jsme napočítali s proměnnou frekvencí přes 300 meteorů. O letních prázdninách roku 2004 uplynulo 10 let naší astronomické činnosti v Pelhřimově. Během této doby prošlo pomyslnými branami AKP na čtyři desítky vážných zájemců.

Rok 2005 byl přelomovým rokem pro Astronomický klub Pelhřimov. Počet schůzek jsme omezili na 6 během celého roku a myslím, že je to dostatečné pro to, abych vyřešili všechny podstatné otázky. Charakter schůzek se víceméně nelišil od ostatních. Již delší dobu byla projednávána otázka založení občanského sdružení, abychom měli právní opodstatnění a mohli rozvíjet naši činnost i za finanční podpory různých sponzorů. Na schůzi AKP konané dne 23. ledna 2005 v 15:00 hodin v Pelhřimově dle zápisu č. 14. bylo schváleno provedení pokusu o eventuální založení občanského sdružení a domluveno, že na příští schůzi bude podrobně pohovořeno o podmínkách založení a vedení občanského sdružení. Toho se ujal Jakub Hraníček. Ten pak do příští schůze shromáždil informace o podmínkách založení o.s. a tyto výsledky prezentoval. Návrh na založení byl schválen všemi účastníky (7) ? zápis č. 15. Současně byl zvolen Přípravný výbor ve složení Jakub Hraníček, Viktor Havel a Jan Lukašík. Tento výbor se poprvé sešel 24. dubna 2005 v 18:00 hodin v soukromé rezidenci J. Hraníčka ? v místě sídla budoucího sdružení, a vypracoval stanovy AKP. Po této schůzce pak Jan Lukašík stanovy upravil do vhodné grafické podoby a rozeslal všem členům AKP. Jakub pak zaslal dne 9. srpna 2005 Návrh na registraci na Ministerstvo vnitra ČR. 26. srpna 2005 proběhlo zaregistrování a od tohoto data existuje Astronomický klub Pelhřimov jako občanské sdružení. Tato radostná událost byla oznámena všem členům na schůzi AKP dne 4. září 2005 (zápis č. 17).

11. září 2005 se konala druhá schůze přípravného výboru, na jejíž účasti byly i holky Křížovy. Hlavním úkolem bylo vybrat logo sdružení z nabídky Lenky Křížové ml. a vhodný bankovní ústav, u něhož dojde k založení běžného účtu pro Astronomický klub Pelhřimov. Na 20. září byla svolána ustanovující schůze AKP, o.s. Tohoto dne se konaly i první volby do orgánů AKP. 1. předsedou AKP, o.s. se stal s podporou všech hlasů Jakub Hraníček. Dále byli zvoleni členové Výkonného výboru Viktor Havel, David Sulaiman, Jan Lukašík, Jakub Hraníček a Lenka Křížová mladší. K tomuto dni byl též rozpuštěn přípravný výbor. Další volby, uzavírání činnosti a plány do dalších let se vždy uskutečňují poslední týden v prosinci.

I v roce 2005 pořádal AKP pozorování pro veřejnost každý první víkend v měsíci ? pátek a sobotu po celý rok. Mimo tyto akce jsme pak mimo veřejnost pozorovali několikrát do roka, včetně oblíbeného pozorování Perseid. Též jsme uskutečnili řadu přednášek pro veřejnost, hlavně pro žáky základní a střední školy. Pochvalu si zasloužil Jan Lukášik, který v roce 2005/6 vedl astronomický kroužek.

Tímto končí historie astronomického kroužku, který započal svojí historii 20. října 1994.